Izolací okolních stěn přiléhajících k obestavbě se mimo jiné zabývá ČSN 73 4230. Ta předepisuje maximální přípustnou teplotu za izolací na 85°C. Docílit tak nízké teploty není zcela jednoduché. 

 

Problémem všech izolací je, že prostup tepla výrazně zpomalí, ne však zastaví. Pokud je izolační deska nalepena přímo na stěnu, bude teplota za izolací postupně růst a po nějaké době dojde k překročení předepsané teploty.

Při delších cyklech vytápění může být překročení této teploty velmi výrazné. Teplo, které po určité době přejde skrz izolační desky, je tedy třeba odvést pryč. Řeší se to tzv. odvětranou izolací. Princip spočívá ve vytvoření mezery mezi izolací a zdí, v níž proudí studený vzduch směrem nahoru a odvádí teplo, které projde izolací. Odvětrávací mezera by měla být alespoň 40mm široká. Prakticky je to možné udělat tak, že se z izolačních desek nařežou úzké pásy, které se nalepí na stěnu a na ně se teprve lepí izolační desky.

 

 


Spodní deska se nalepí cca 50 mm nad podlahou tak, aby vznikl otvor pro vstup vzduchu za izolací. Výstupní otvor je pak udělán
tak, aby vzduch ze spáry za izolací, odvedl teplo do studeného prostoru nad protipožární přepážku.


 
 

Výstupní otvor je udělaný tak, aby vzduch z mezery za izolací, odvedl teplo do studeného prostoru nad protipožární přepážkou. Pokud je obestavba zhotovena až po strop, je potřeba odvětrat taky prostor mezi protipožární přepážkou a skutečným stropem. K tomuto účelu lze použít jednu, či dvě malé mřížky.